Krásné páteční ráno!
...tady se prostě nedá pracovat :D ... jsem se právě zamkla, v kanceláři. Abych měla klid na práci. Slyšela jsem totiž nějaké děcko... No a jdu si takhle pro kávičku (za 5,- kč) a na schodech jsem ji potkala... Terezku, prostě tomu neuteču, ty děti mě pronásledují všude. Všude jsou, všude mě najdou... :)
A já..? Statečně jsem odolala, a ani jsem se pro jistotu neusmívala jako měsíček (tak jak to mám ve zvyku, když potkám děti)... abych mohla jen tu kávu a jít pracovat.. no jo. Ale prostě tomu neutečete... osudu, poslání.
Tatínek totiž na mě, že někoho hledá, no a když jsem tu blonďatou Terezku viděla... přeci jen jsem se maličko, ale opravdu jen maličko usmála. No, tatínek to viděl! A hned, že prý potřebuje nějaké pastelky... Chápete to? Já, distributor úplně nejbáječnějších pastelek na světě... a já dostanu takovou otázku..? Už fakt nevím, ty Zázraky se dějí a nedá se to zastavit. Jsem v tom nevinně. Prostě se to děje.
A měli mě... totálně jsem zas a znova, roztála, a mé oči se rozsvítily... to štěstí se nedá popsat slovy. S pýchou v hlase jsem tajemně zašeptala: "Terezko, pojď se mnou, ukážu ti poklad..." a vzala jsem ji do nejkrásnější kanceláře... jakou jsem kdy měla. A povídaly jsme si dlouho, předlouho, a tatínek se jen usmíval, a nakonec Terezka dostala cestovní Crayola voskovečky, Crayola pastelečky, Clics stavebnici... a tatínek hromadu letáčků. Předá paní učitelce, a taky spoustě kamarádům a kamarádkám... hned si vyfotil, co se dá postavit z Clics, a rovnou měl telefon, a nahlásil komusi nadšeně, kde je, a co tu všecko máme za poklady....
Ten tatínek opravuje střechy a má rád závodní auta, a je šťastný, a žije svůj život. Dokonce má na ty střechy firmu! On má poslání. Protože když máte střechu opravenou, neprší na vás, a máte domov v suchu. Pro mě je to pro mě borec a hrdina. Je velkým příkladem pro svou dceru. A proto jsem to té holčičce řekla. Kdybyste to děcko viděli, její oči také svítily a zářili... na té blonďaté hlavince. Ano, řekla jsem jí to, ten pyšný výraz a krásný, jako že to ví, ale poslouchala mlčky, a ani nedutala... Říkejte lidem okolo, co cítíte. Máme tolik krásných myšlenek, sdílejme je dál... Lidem, dělejme si radosti, jen tím, že jim řekneme, jak jsou důležití, a jak moc si jich vážíme.
A teď to nejdůležitější. Tento zážitek mi poslali zas se shůry. Už jsem měla pokušení, vlastně to mám každé ráno... dělat ten business "normálně"... dneska také, a toto bylo jasné znamení z nebes. Že NE! Nechám se vést svým srdcem, a nechám si poradit od přátel, kteří mě skutečně mají rádi, a fandí mi.
Jednou se mě zeptal, pan nákupčí, prý.. "paní Adolfová, letos, budete mít televizní kampaň..?". Byla to jeho první a poslední otázka. Tak já se všemožně snažím, vás/nás motivovat, abychom běhali po venku, navštěvovali se, blbli s dětičkami, lítali (doslova) po lese a na loukách.. hráli si, a kreslili, a stavěli krásné dílka, z Clics si dělali vlastní hračky... a já? nakonec vaše peníze utratím na televizní spoty? ne, nebojte, neudělám to. Mám totiž lepší nápad.
Budeme si do nekonečna posílat dárečky a srdíčka a vzorečky, a paním učitelkám taky, a taky do Klokánku, třeba.. nebo do dětských domovů... do nemocnic, práce je všude dost a dost. Všude potřebují kreslit... budeme rozdávat radost a pastelky, a Clics... a vůbec. Bude ten náš svět barevný a veselý. A společně ty pastelky mezi lidi dostaneme.
A televize? Ano, televize je v pořádku. nicméně si myslím, právě proto, že "to" dělám jinak, si mě tam jednou pozvou, na popovídání, a já to všem vysvětlím, jak se dělá business. Srdcem. a nijak jinak... a budu do nekonečna snít, a bojovat, za svůj sen, a sice, že své pastelky, a voskovky a fixky... budou bydlet u vás doma, a Clics stavebnice si najde taky své místečko u vás v pokojíčku... a budeme se mít dobře, a budeme si všecko sdílet, a penízky, které bych jinak nesmyslně jako distributor dala za televizní spoty, raději rozdám vám, svým věrným a báječným fanouškům... a rozdáme dárečky těm, co to skutečně potřebují, darujeme Crayola a Clics do soutěží... a bude VESELO!
Vidíte? Jde to! Je to nakažlivé, to moje nadšení. Mám vskutku radost. Už dokonce spolupracuji s několika málo firmami, kteří mi uvěřili, a chápou brand Crayola a Clics jako brand s příběhem, a taky už, jako já, rozdávají dárečky a vzorečky... jde to pomaličku, ale jde to! I velké firmy mají velká srdce. Věřte mi.
Pomaličku to tu rozjedeme. Spolu, nespěchám nikam. mám své tempo... a věřím vám, že budeme sdílet a šířit světlo, Lásku, barvy...
Prostě to tak cítím. tedy toto je dárek pro Vás, z Lásky.. poděkování
Báječný pátek,
Vaše Janička Pastelková
A měli mě... totálně jsem zas a znova, roztála, a mé oči se rozsvítily... to štěstí se nedá popsat slovy. S pýchou v hlase jsem tajemně zašeptala: "Terezko, pojď se mnou, ukážu ti poklad..." a vzala jsem ji do nejkrásnější kanceláře... jakou jsem kdy měla. A povídaly jsme si dlouho, předlouho, a tatínek se jen usmíval, a nakonec Terezka dostala cestovní Crayola voskovečky, Crayola pastelečky, Clics stavebnici... a tatínek hromadu letáčků. Předá paní učitelce, a taky spoustě kamarádům a kamarádkám... hned si vyfotil, co se dá postavit z Clics, a rovnou měl telefon, a nahlásil komusi nadšeně, kde je, a co tu všecko máme za poklady....
Ten tatínek opravuje střechy a má rád závodní auta, a je šťastný, a žije svůj život. Dokonce má na ty střechy firmu! On má poslání. Protože když máte střechu opravenou, neprší na vás, a máte domov v suchu. Pro mě je to pro mě borec a hrdina. Je velkým příkladem pro svou dceru. A proto jsem to té holčičce řekla. Kdybyste to děcko viděli, její oči také svítily a zářili... na té blonďaté hlavince. Ano, řekla jsem jí to, ten pyšný výraz a krásný, jako že to ví, ale poslouchala mlčky, a ani nedutala... Říkejte lidem okolo, co cítíte. Máme tolik krásných myšlenek, sdílejme je dál... Lidem, dělejme si radosti, jen tím, že jim řekneme, jak jsou důležití, a jak moc si jich vážíme.
A teď to nejdůležitější. Tento zážitek mi poslali zas se shůry. Už jsem měla pokušení, vlastně to mám každé ráno... dělat ten business "normálně"... dneska také, a toto bylo jasné znamení z nebes. Že NE! Nechám se vést svým srdcem, a nechám si poradit od přátel, kteří mě skutečně mají rádi, a fandí mi.
Jednou se mě zeptal, pan nákupčí, prý.. "paní Adolfová, letos, budete mít televizní kampaň..?". Byla to jeho první a poslední otázka. Tak já se všemožně snažím, vás/nás motivovat, abychom běhali po venku, navštěvovali se, blbli s dětičkami, lítali (doslova) po lese a na loukách.. hráli si, a kreslili, a stavěli krásné dílka, z Clics si dělali vlastní hračky... a já? nakonec vaše peníze utratím na televizní spoty? ne, nebojte, neudělám to. Mám totiž lepší nápad.
Budeme si do nekonečna posílat dárečky a srdíčka a vzorečky, a paním učitelkám taky, a taky do Klokánku, třeba.. nebo do dětských domovů... do nemocnic, práce je všude dost a dost. Všude potřebují kreslit... budeme rozdávat radost a pastelky, a Clics... a vůbec. Bude ten náš svět barevný a veselý. A společně ty pastelky mezi lidi dostaneme.
A televize? Ano, televize je v pořádku. nicméně si myslím, právě proto, že "to" dělám jinak, si mě tam jednou pozvou, na popovídání, a já to všem vysvětlím, jak se dělá business. Srdcem. a nijak jinak... a budu do nekonečna snít, a bojovat, za svůj sen, a sice, že své pastelky, a voskovky a fixky... budou bydlet u vás doma, a Clics stavebnice si najde taky své místečko u vás v pokojíčku... a budeme se mít dobře, a budeme si všecko sdílet, a penízky, které bych jinak nesmyslně jako distributor dala za televizní spoty, raději rozdám vám, svým věrným a báječným fanouškům... a rozdáme dárečky těm, co to skutečně potřebují, darujeme Crayola a Clics do soutěží... a bude VESELO!
Vidíte? Jde to! Je to nakažlivé, to moje nadšení. Mám vskutku radost. Už dokonce spolupracuji s několika málo firmami, kteří mi uvěřili, a chápou brand Crayola a Clics jako brand s příběhem, a taky už, jako já, rozdávají dárečky a vzorečky... jde to pomaličku, ale jde to! I velké firmy mají velká srdce. Věřte mi.
Pomaličku to tu rozjedeme. Spolu, nespěchám nikam. mám své tempo... a věřím vám, že budeme sdílet a šířit světlo, Lásku, barvy...
Prostě to tak cítím. tedy toto je dárek pro Vás, z Lásky.. poděkování
Báječný pátek,
Vaše Janička Pastelková
No comments:
Post a Comment